režim přenesení daňové povinnosti

 Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. tuzemský reverse charge) od 1.1.2012 i na stavební a montážní práce je pravděpodobně největší daňovou komplikací letošního roku. 

Právní úprava
Režim přenesení daňové povinnosti je upraven od 1.4.2011 v § 92a a již od 1.4.2011 se vztahuje na plnění uvedená v § 92b (dodání zlata), § 92c (dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 jako např. sběrový papír, použité hadry, skleněné střepy, odpad a šrot ze železa nebo oceli, měděný odpad a šrot atd), § 92d (obchodování s emisními povolenkami). K 1.1.2012 nabylo účinnosti ustanovení § 92e a režim přenesení daňové povinnosti se tak rozšířil na stavební a montážní práce.

§ 92a
Režim přenesení daňové povinnosti
1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
2) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
3) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
4) Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
5) Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
6) Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

§ 92e
Poskytnutí stavebních nebo montážních prací
Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

Základní pravidla režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a:
•    Plátce poskytující tuzemské zdanitelné plnění jinému plátci, neuplatní daň na výstupu a vystaví daňový doklad se všemi náležitostmi kromě výše daně a uvede na něm, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Vykazuje se na řádku 25 přiznání.

•    Plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, je povinen přiznat (řádek 10/11 přiznání) a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (nikoli tedy k datu platby). Na daňový doklad doplní výši daně, nárok na odpočet (řádek 43/44 přiznání) se řídí § 73 odst. 1 písm. b) (daňový doklad není nezbytnou podmínkou pro uplatnění odpočtu)

•    Dodavatel i odběratel vedou evidenci dle § 92a obsahující DIČ druhé strany, DUZP, základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis z evidence se předkládá elektronicky ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Režim přenesení daňové povinnosti se uplatňuje v těch případech, které stanovuje zákon o DPH – jsou-li splněny předpoklady pro použití tohoto režimu, musí být uplatněn povinně. Nejsou-li předpoklady pro použití režimu přenesení daňové povinnosti splněny, nelze jej použít dobrovolně.

Plátce poskytující zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nepřiznává a neodvádí DPH na výstupu. U přijatých zdanitelných plnění použitých k uskutečněné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti však má nárok na odpočet daně. Plátci poskytující většinu plnění v režimu přenesení daňové povinnosti se budou běžně dostávat do situace nadměrného odpočtu (daň jim bude vracena finančním úřadem).

Plátce poskytující plnění v režimu přenesení daňové povinnosti musí vystavit daňový doklad, který bude mít náležitosti řádného daňového dokladu s výjimkou, že na něm nebude uvedena DPH (viz § 92a odst. 2 zákona o DPH). Na daňový doklad je povinen plátce  poskytující plnění v režimu přenesení daňové povinnosti povinen uvést toto sdělení:

výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

V režimu přenesení daňové povinnosti nelze vystavovat zjednodušené daňové doklady! Pokud by však nebyl vystaven doklad se všemi náležitostmi (např. by chyběla sazba daně či by byla uvedena nesprávně, nebylo by uvedeno příslušné sdělení, že daň má doplnit na daňový doklad a přiznat příjemce, na dokladu by byla uvedena DPH), není to k tíži odběratele a i bez řádného daňového dokladu lze nárokovat odpočet daně na vstupu.

Použití
Při použití režimu přenesení daňové povinnosti se tento vztahuje na celé plnění včetně spotřebovaného materiálu apod. – např. truhlář (plátce DPH) účtující jinému plátci výměnu dveří v budově uplatní režim přenesení daňové povinnosti na celou dodávku, jejíž cena sestává např. z položek za výrobu dveří, za jejich dopravu a za jejich montáž). V některých případech je jednoznačné, že se režim přenesení daňové povinnosti na danou činnost vztahuje – např. na elektroinstalační práce v budově. V jiných případech je třeba práci blíže konkretizovat – např. zemní práce související s výstavbou budovy jsou stavební a montážní prací, zemní práce související s čištěním rybníka či koryta vodního toku již nikoli
.